HOROROVÁ CESTA Z TEPLIC

Poté co jsme v Teplicích získali vytoužené tři body,nasedli jsme do busu směr domov.Celý tým včetně realizačního týmu byl v dobré náladě,netušíc co nás čeká.Pan řidič byl pohodář,neprudil,možná proto že měl plné ruce práce,jelikož jednou rukou jedl nanuka a druhou listoval v mobilu a četl si esemesky.Občas srovnal volant a zase se pilně věnoval telefonu.Byli jsme klidní,vozit lidi a telefonovat za jízdy je přece u všech přepravních služeb běžné a navíc,náš pan šofer si pro jistotu nasadil na brýle na řízení,ještě brýle na čtení,takže musel vidět vše.Cesta nám ubíhala v příjemné atmosféře až do chvíle kdy bus zachrochtal a zastavil.V tu chvíli se začal odehrávat příběh,který by byl jistě komický,nebýt situace,že autobus s s dvaceti hráči,které nam jejich rodiče svěřili a za které máme odpovědnost, zůstal stát na velice frekventované dálnici a řidič nám oznámil:,,Pardon asi nám došla nafta"Podivili jsme se jak je to možné?,,No víte,já jsem jen brigádník na jednu akci a oni mi řekli že má autobus spotřebu dvacetpět litrů na sto kilometrů,tak jsem tam ráno šoupl litrů čtiřicetdva" Konstatoval pan řidič a začal nám mávat před nosem papírem od benzinky.My na to že to je fajn,ale má přeci ukazatel paliva,,Ten nefunguje"povída šofer a poklepává na ručičku ukazatele,která si klidně leží někde hluboko pod nulou a je jí jedno že trčíme na dálnici.Řidič bezradně zvedá telefon a volá na dipečink,co že má jako dělat.dostalo se mu odpovědi,že až to bude možné,pošlou nám po někom naftu.Zatím co jsme čekali,jestli to do nás některý nepozorný šofer jiného auta ze zadu nastřelí,jak je na dálnici častým jevem,zastavilo u nás policejní auto.Vystoupila,policistka,což jako jediní skandováním přivítali nudící se hráči v autobuse a začala řešit vzniklou situaci.Pak to šlo ráz na ráz.Za nás nechala přistavit velké monstrum s blikající objížďkou,aby jsme mohli alespoň z busu ven,odkočit si na nutnou potřebu a řidiče odvezla pro pohonné hmoty.Hráči tedy vystoupili a na vršku náspu chvíli diskutovali o tom zda ten kopec na který koukají je Říp nebo ne,a chvíli dělali vlnu na projíždějící vozy.Zůstali jsme sami s nepojízdným autobusem a čekali a čekali....Najednou nám svitlo světélko naděje,za námi zastavilo auto,které poslal dispečer.Mysleli jsme si,že se blíží konec našeho čekání,ale to jsme se pěkně spletli.Z auta vystoupila načančaná blondýnka s malým kanystříkem a se slovy,,tady máte a dolejte si to,nám předala malý černý kanystr,který by nezaplnil snad ani prázdné palivové čerpadlo.Napadlo mě v tu chvíli,kde se berou vtipy o blbých blondýnách....Ohradili jsme se,že my nejsme kompetentní k tomu aby jsme uváděli sami bus do provozu schopného stavu a náš řidič odjel s policií,na čež ona hodila ksichtem,zadkem a vlasama a byla pryč.Čekali jsme tedy dál.Po hodině a půl dorazil řidič se sympatickou policistkou a plným barelem nafty.Dolili jsme a plni očekávání nasedli do autobusu,na cestu k domovu.Chrrr,Chrrrr,Chrrr a nic,Řidič startoval jak blázen,ale prázdná palivová soustava odmítala natáhnout naftu.Náš ,,zkušený"šofer točil jak zběsilý,se slovy,,To se časem chytne".Jeden z našich dospělých pasažerů už to nevydržel a šel řidiči ukázat jak napumpovat ručně.Hurááá ozvalo se ze všech hrdel,když po zásahu cestujícího pana Novotného ,autobus nastartoval.
Konečně jsme se rozjeli.Cestující co náš autobus dostal do pohybu,sklidil veliké ovace od celého týmu.Mysleli jsme si že máme vše špatné za sebou a plni očekávání hleděli vstříc naší milované Praze.
,,Utáhl jste pořádně nádobku palivového čerpadla"povídá cetující zachránce".,,Ne,to se musí?"odpovídá řidič!" asi chudák netuší nic o motorech.,,Snad to vydrží,zastavovat nebudu!"na to řidič.Proboha doufám že dojedem říkám si v duchu a pak ať se to třeba po......"
Najednou se ozývá autobusem divný zvuka začala situace,jak vystřižená z akčního filmu.Našemu stařičkému autobusu se za jízdy otevřelo zadní víko v podlaze a pod námi byla vidět ubíhající dálnice.Jako správný akční hrdina,nedbaje nebezpečí,vrhla jsem se na pomoc hráčům sedícím vzadu.Všechny se podařilo přesunout do bezpečí přední části,a to za jízdy,protože řidič nechtěl pokoušet osud a autobus zastavovat.Co kdyby znovu nenastartoval?
Seděli jsme natlačeni v přední části autobusu a modlili se za to ,aby se už nic jiného nestalo,a my zdraví a živí dojeli.Bylo nám v tu chvíli jedno,že je všude cítit nafta,že se ozývá ze zadní části rachor,a řidič vypadá,že dostane každou chvíli infarkt.Chtěli jsme to jen přežít!
A podařilo se,vše skončilo hapyendem,Dojeli jsme do Prahy,zatleskali jsme pilotovi, a s pocitem že jsme právě absolvovali besídku zvláštní školy s pány Šimkem a Grosmanem,jsme se rozešli do svých domovů..........
.
Prosím hráče,kteří s námi jeli naším úžasným ,,GO GO BUSEM"aby zde v komentářích napsali své dojmy a postřehy.....................